Setkání US cars a historických vozidel
Publikováno: 13.09.2017
Sedmdesáté páté výročí od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha si mohli připomenout účastníci tradičního srazu na Vysokém poli.
Druhý zářiový víkend přinesl členům VKL těžkou volbu, kdy bylo třeba vybrat si akci na víkend. Ti, kdo se rozhodli pro celovíkendovou akci Fox Cars Clubu Svitavy a Boxer Morava historik, žažili na vlastní kůži hned zkraje akce něco, z čeho se mnozí ještě dnes budí ze spaní....
Druhá světová válka je dávno pryč, ale nečekaný příchod německé armády pátrající po ukrytém parašutistovi každého přesvědčil, že se něco stane. A stalo se. Výsadkář byl objeven, zatčen a zlikvidován. Trestem pro účastníky akce, obyvatele vesnice bylo odvedení mužů do říše za prací s tím, že každý pátý byl zastřelen. Při dávce těžkého kulometu ozývající se lesem po západu slunce, znějícími německými povely a zápachu střelného prachu v chladu večera se nejednomu sebevíc nebojácnému hrdinovi rozklepala kolena.
Dnes si nikdo z nás neuvědomuje, jaké to bylo za války, nebo proč se vlastně válčilo. A těžce vydobytá demokracie, svoboda a rovnocennost národů je stále na tenkém ledě. Mysleme na to, co máme a co můžeme velmi rychle ztratit.
Celý děj končí v lese protiúderem spojenecké jednotky, kdy v kouři dýmovnice padnou poslední výstřely. Skupince statečných odvlečených můžů je podáno chutné maso z prasátka a s "masnými hubami" se navrací ke svým drahým polovičkám zpět do areálu místního kempu a za skvělé hudby a dobrého piva všichni rychle zapomínají na chvíle beznaděje.
Druhý den zrána se hned po snídani dozvídáme cíl letošní vyjížďky a s volbou trasy jedeme vstříc našemu cíly. Míra vyráží o půl hodiny dříve, aby svoji Zetku ve zdraví a včas dovezl do Zvole. Jarda s Lenkou jedou s amerikami a já s Hančou jedeme na půllitru po státovce. Jede se dobře a pětistovka na pěkné silnici jede místy i 120 km/hod. Zastávka na pumpě, kdy mě nalákala ne příliž zdrařilá kopie Tatry 11 Targa Florio z flotily p. Nalezence, nás nesmí zdržet - za 8 minut máme být v cíli. Přijeli jsme s přehledem zcela souběžně s ostatními, kteří jeli po horších cestách.
Velmi zajímavá, rozsáhlá a svým pojetím v EU ojedinělá sbírka vojenské těžké techniky zanechává v každém hluboký údiv, ikdyž Hanka mluví jen Broukovi zapomenutém v koutě bývalého prasečáku. A já zase přemýšlím o motocyklu Praga 500. Přeci jen jsme armádní technikou nedotčení. Po příjemné zastávce na oběd jedeme vyměnit naše OHC za moderní MPI 2.0, neb zvěsti o nedělním dešti mě nutí čerstvě vyčistěnou a naleštěnou motorku zaparkovat pěkně domů do suché garáže.
V podvečer přichází vyvrcholení. Předávají se poháry a hned pro první za kategorii TOP Veterán si přichází zcela nesměle Míra. Druhý pohár za TOP motocykl si naprosto bezkonkurenčně odnáším já, jakožto člen jediné posádky na motocyklu. Při předání posledního poháru je mi naznačeno, že četnická uniforma by mi zajisté přinesla i druhý pohár, ale myslím, že Pavle patřil právem za překrásné dobové šaty :-) . Večer zakončuje kapela Pink Panters. Je velmi chladno, pivo nás už moc nezahřeje, tak zkoušíme kořalku na baru. Den byl ale náročný, jdeme brzy spát.
Ráno se probouzíme asi jako poslední. Dole je již vše uklizené. Po snídani a rozloučení se se zbytkem účastníků a organizátory jedeme domů.
Chtěl bych poděkovat rodině Liškovým za perfektní práci. Musím uznat, že i takto pohodová akce je organizátorsky velmi náročná. Myslet se musí na vše.
Za účastníky z VKL
Vojtěch Vomočil
foto: Pavla Lišková a Miroslav Tměj
